Chceme být dětem příkladem, pomůžete nám?

08. 4. 2015

Nikoho určitě nepřekvapí, že některé děti občas „zlobí“. Tu pošťouchnou spolužáka, tam vypustí nějaké sprostší slovíčko, tady poruší pravidlo… Jsou to děti a o tom naše práce je – trpělivě učit, usměrňovat a vysvětlovat. Bohužel nás ale „zlobí“ a působí potíže i opakované nedodržování nastavených pravidel některými rodiči našich žáků. Nechceme být na nikoho nepříjemní, je nám trapné stále dokola upozorňovat na určitá pravidla, ale nemůžeme tolerovat jejich přehlížení. Prosím, zamyslete se se mnou…

Jak na rodičovství?

Přestože rodičovská role je jednou z nejtěžších, kterou v životě vykonáváme, v žádné škole ani rekvalifikačním kurzu nám neporadí, jak na to. Vychovávat děti zkrátka není jednoduché a někdy je to dokonce pořádná dřina. Říkat dětem co se má, a co se nemá, je jistě v pořádku, ale určitě se mnou budete souhlasit, že nejlépe se děti už od mala učí nápodobou. Chceme-li, aby mluvily pravdu, nikdy nás nesmí nachytat při lži. Jestliže chceme, aby držely slovo, musí i naše slovo vždycky platit. Pokud je učíme za svou chybu se omluvit, musíme vždycky totéž udělat i my, dospělí…

Co se očekává od školy?

Škola je instituce, která má děti připravit na další život. Jsem toho názoru, že nestačí vybavit je „jen“ znalostmi a dovednostmi, které nám vymezuje rámcový vzdělávací program, ale je potřeba trochu širšího záběru. Škola by měla naučit děti také to, jak se chovat v různých situacích, jak se zastat kamaráda, jak obhájit před vrstevníky vlastní názor, jak svůj názor sdělit dospělému, i když je jiný než ten jeho, nebo jak požádat o pomoc. Měla by je naučit i to, že je třeba „vycházet“ s autoritami nebo že je nutné se přizpůsobit pravidlům, a to i těm, která se nám zrovna nezamlouvají. Celý život se přeci všichni střetáváme s autoritami a pohybujeme se v mezích nějakých pravidel. Porušení těch nejzásadnějších, zákonů, je trestáno státem a může nás stát svobodu. Porušování dalších, třeba firemních, vyvolává jiné problémy, porušování pravidel etikety třeba jen nechtěnou „pozornost“ ostatních lidí. Celý život se ale určitým pravidlům „chca-nechca“ podřizovat musíme, a proto i toto by se děti měly naučit na základní škole.

Určitě se nám všem lépe respektují ta pravidla, kterým rozumíme a chápeme jejich smysl. Proč auta musí jezdit vpravo? Jednoduše proto, aby se nesrazila. Proč nemohou psát žáci klasifikované práce nebo zápisy do žákovské knížky gumovacím perem? Protože některé „vykuky“ napadlo zapsanou známku v žákovské knížce vygumovat, vylepšenou známku nechat podepsat rodičům a poté ji zase vrátit do původního stavu. Podvod na rodiče, kteří se pak diví známce na vysvědčení, protože žádnou pětku přeci nepodepisovali. A takto bychom mohli pokračovat dlouho. Všechna pravidla, která ve škole máme nastavena, mají nějaký důvod. S dětmi si o nich především na začátku školního roku povídáme, aby je dobře pochopily, rodiče s nimi seznamujeme na zářijových třídních schůzkách. Mělo by pak být pro všechny snazší je dodržovat. Nejsou Vám některá pravidla jasná? Zeptejte se nás…

Škola jako průchoďák?

Proč není škola volně přístupná rodičům a ostatním návštěvníkům? Pravidlo omezující vstup osob do školy platí z bezpečnostních důvodů. Nejsou ojedinělé případy, kdy školy řeší opakovaně krádeže a jako viník je pak dopaden návštěvník zvenčí. Před nedávnem jste jistě zaznamenali případ ze Zruče na Sázavou (viz článek na webu), kdy do školy vnikla psychicky nemocná žena a její útok skončil smrtí jednoho studenta. Mají-li se Vaše děti ve škole cítit bezpečně, je omezený vstup do školy nezbytnou podmínkou. Potřebuje-li rodič ve škole něco vyřídit, může si samozřejmě domluvit schůzku. Pakliže je to něco naléhavého a neodkladného, přijde do školy rovnou a o vpuštění požádá na „vrátnici“ paní školníkovou. Nejsou ale výjimečné případy, kdy rodič vchází do školy za svým dítkem bez ohlášení jen proto, aby pohledal v šatně zapomenuté oblečky nebo pomohl u terminálu objednat oběd na příští den. Hledáním „ztracených“ věcí pověřte prosím svého potomka, má-li své oblečení podepsané (stačí monogramem nebo jinou jemu známou značkou), určitě to zvládne. V objednání obědů, pakliže by to nezvládl sám, mu na požádání pomůže kdokoliv ze spolužáků nebo zaměstnanců školy, případně můžete vybírat a objednávat v klidu z domova prostřednictvím internetu. Odkaz je na hlavní stránce vpravo (Jídelní lístek – Objednání obědů), přihlašovací údaje všichni strávníci dostali na začátku školního roku. Máte-li problém s přístupem nebo neznáte-li heslo, kontaktujte prosím školní jídelnu, její vedoucí Vám ráda poradí a případné problémy s objednáním pomůže vyřešit.

Družina jako hlídací agentura?

Už třetím rokem platí v naší škole pravidlo, že děti ze školní družiny odcházejí domů nejdříve v 15 hodin. Proč si dítě nemohou rodiče vyzvednout z družiny kdykoliv? Je to proto, aby paní vychovatelky děti jen nehlídaly, ale mohly s nimi i pracovat. Dovolí-li to počasí, jdou po obědě na vycházku, při špatném počasí něco ve třídách malují nebo vyrábějí. Vyzvedávání dětí před 15. hodinou činnost družiny zkrátka narušuje. Potřebujete-li v některý den s dítětem cokoliv podniknout před třetí hodinou, na ten den dítě z družiny prosím omluvte a po vyučování odejde dítě samo nebo na něj můžete počkat před školou či ve vestibulu.

Proč tolik formulářů?

Některé formuláře jsou povinné a jejich používání nám stanovuje zákon či vyhláška. Jiné jsme připravili proto, aby Vám usnadnili práci a nemuseli jste pokaždé formulovat svou žádost znovu. Věřte tomu, že žádnou vášeň ve vytváření formulářů nemáme a i nás tolik papírování někdy obtěžuje. Nic naplat, co je psáno, to je dáno. Ať je to tedy žádost o uvolnění z vyučování nebo ze družiny, všichni jistě chápou, že škola potřebuje mít tuto informaci písemně. Znám případ, kdy paní vychovatelka pustila dítě dříve z družiny na základě ústního „vzkazu“ od rodiče, který si ale dítě vymyslelo. Maminka mu totiž tak úplně neschvalovala jednoho kamaráda a nedovolila mu vzít ho k nim na návštěvu, a tak si to filuta zařídil takto… Kdyby se mu něco stalo, odnese to paní vychovatelka… Už víte, proč musíme trvat na písemné zprávě? Že by tohle Vaše dítě nikdy neudělalo? Možná máte štěstí a je to tak, ale znáte to, „nikdy ale neříkej nikdy“…

K čemu slouží formuláře ve vestibulu?

V případě, že dítě některý den do školní družiny nepůjde, musí jeho nepřítomnost rodiče písemně omluvit. Další pravidlo, které má vyloučit případ, kdy se dítě rozhodne do družiny nejít z vlastního uvážení. K omluvě pro paní vychovatelku slouží formulář, zveřejněný na našich webových stránkách (Ke stažení – Formuláře – Školní družina – Omluva nepřítomnosti ve školní družině). Tento formulář doporučujeme vytisknout několikrát, rozstříhat ne formát A5 a připravit si jich tak zásobu, aby v případě potřeby bylo vše po ruce. Pro ty rodiny, které nemají přístup k internetu (na základě dotazníkového šetření v nedávné době bylo zjištěno, že několik takových případů i v dnešní době na naší škole ještě je), nebo pro mimořádné případy, kdy máte tiskárnu doma rozbitou, jsme do vestibulu ty nejdůležitější formuláře připravili. I přesto, že je pravidelně doplňujeme, nemůžeme zaručit, že tam budou vždy. Není to proto, že bychom se málo snažili, tato služba je nad rámec našich povinností a děláme ji pro Vás a rádi, ale slouží především právě pro výše zmíněné případy. Přestože kontrolujeme a doplňujeme stav formulářů, pokud přijde rodič a celou hromádku si pro svou potřebu odnese domů, nemůžeme zaručit, že formuláře budou každé ráno k dispozici… Moc nás pak mrzí podrážděné komentáře některých rodičů, že „rádi vyplní žádost o uvolnění, když laskavě doplníme formulář do vestibulu“. I taková rána někdy zažíváme… Prosíme tedy všechny rodiče, aby předcházeli adrenalinovým situacím, omluvenku si připravili v klidu doma a nespoléhali na to, že ji vyplní ráno ve vestibulu, když vedou dítě do školy. Prosíme i ty, kteří si zásoby omluvenek nosí ze školy, aby mysleli na ostatní…

Závěrem…

Vážení rodiče, respektujte prosím pravidla, která ve škole máme, a služby, které pro Vás připravujeme, využívejte prosím tak, aby je mohli po Vás využívat i ostatní. Svou práci se snažíme dělat pečlivě. O Vaše děti se staráme, jak nejlépe to umíme, a budou-li potřebovat, rádi jim pomůžeme, ať už s objednáváním obědů nebo s hledáním ztracených věcí v šatnách. Věnujeme své práci dost energie a děláme to rádi. Záleží nám na tom, aby Vaše děti dostali od nás to nejlepší, co jim můžeme dát. A třeba je to právě ten dobrý příklad. Pomozte nám prosím a snažme se jim být společně dobrým vzorem. A nejen v dodržování nastavených pravidel, ale i v chování k sobě navzájem. I v adrenalinových situacích…

Přeji Vám všem krásné jaro :)

Jitka Krůtová, ředitelka školy