>

Prvňáčci si vyzkoušeli svůj první projekt

17. 11. 2013

Ve středu 13. listopadu se ve světě slavil Mezinárodní den nevidomých a ani my v 1. třídách jsme nezaháleli a uspořádali jsme si v rámci matematiky projekt právě na toto téma. Nejprve jsem si v kruhu s dětmi ujasnila, kdo jsou nevidomí, jestli mohou chodit do školy, jak by škola pro nevidomé mohla vypadat a kdo nebo co by jim mohlo ve škole i v běžném životě pomoci. Některé děti měly s otázkami značný problém a v obou třídách převládl názor, že nevidomé děti do školy chodit nemohou. Tento názor jsem se jim pokusila v následující dvouhodinovce vyvrátit…

Děti pracovaly ve dvojicích, kdy jeden z dvojice byl nevidomý a druhý jeho pomocník (po hodině si role vyměnily). Během hodiny si děti vyzkoušely mnoho aktivit: projít dráhou, počítat dle poslechu a dle ukazování na prstech, poznávání tvarů a věcí dle hmatu, počítání krychlí a nakonec i kreslení dle diktátu. A to vše za pomoci svých spolužáků. Závěrem dvouhodinovky jsem se opět sešla s dětmi v kruhu na koberci, a ptala jsem se, co se děti naučily nového či co nového zjistily, zda se jim projekt líbil, proč jsme projekt vůbec realizovaly a jak můžeme nevidomým lidem pomoci. V tuto chvíli děti doslova chrlily své nové poznatky a postřehy. To, že si děti mohly v těchto dvou hodinách vyzkoušet roli nevidomého a jeho pomocníka, jim velice pomohlo pochopit, jak je důležitá pomoc ostatním (a nejen nevidomým) a to, že pomoci zvládne každý z nás.

Na závěr bych ráda připsala pár autentických názorů dětí z konečné diskuse, kde můžete vidět, co si z projektu některé děti odnesly:

  • Mně se líbilo, jak jsem si myslel, že je ta chodba větší.
  • A už vím, že nemůžu být slepá, protože já bych pak nic neviděla a já bych byla hrozně smutná.
  • Mně se líbilo, když jsem byl pomocník.
  • Já jsem ráda, že Anetka mi pomáhala.
  • Nebo třeba jak je taková akce, že to říkali i ve zprávách, jak je ta Světluška, tam třeba můžeme donést dárek a že to těm slepým udělá radost.
  • Mně se líbilo, jak mi Andrejka podávala pastelky, když jsme malovali.
  • Když nějaký slepý lidi třeba nemůžou koukat, tak pak jim třeba můžou vařit ty který viděj třeba guláš.
  • Mně se líbilo, jak jsem Filipa vedla a on mě hezky poslouchal.
  • Já až někoho uvidím, že půjde přes přechod, tak mu pomůžu.
  • Mně se líbilo všechno.

Mám radost, že se dětem projekt líbil, a že si každý z projektu odnášel něco nového, a to formou vlastního prožitku, což je nejlepší metoda poznávání světa.

Tereza Skálová, učitelka matematiky v 1. třídách