29. 6. 2019
Vzhledem k výluce na vlakové trati jsme nakonec jeli se sedmáky do
Harrachova autobusem, který vyrážel v 7 ráno z Florence. Někteří
z nás proto vstávali už kolem 5. hodiny ranní, a přestože jsme byli
ospalí a kufry a batohy nám nikdo na nádraží neodvezl, tak ani jeden
sedmák neremcal a všichni jsme došli až do penzionu Markéta :-).
Po zabydlení nás čekala krátká prohlídka po okolí, během níž jsme
našli spoustu krásných olivínů. Odpoledne jsme měli objednaný sjezd na
tříkolkách na nedalekém kopci, což bylo příjemné naladění na další
adrenalinové zážitky následujících dní.
V úterý dopoledne se nám cestou na Mumlavské vodopády dokonce podařilo najít jednu kešku. A nebyla to jediná věc, kterou jsme našli! Někdo byl úspěšný v hledání hub a v nedalekém jezírku jsme pak do zkumavek ulovili několik žabích pulců, larvu vážky a dokonce pár čolků. Samozřejmě jsme všechny živočichy po chvíli poctivě vypustili zpátky do jezírka. Ti nejodvážnější se pak vykoupali přímo pod vodopádem. Po obědě jsme měli zamluvenou prohlídku v lesnické a myslivecké expozici Šindelka. Ne každý sice ocenil vycpaná zvířata, ale během výkladu jsme se od průvodkyně dozvěděli spoustu zajímavých informací nejen o vzácném tetřívkovi. Po včelí stezce, kde jsme zjistili, kdo to byl hrabě Harrach, jsme došli zpět do penzionu a až do večera jsme si hráli venku.
Třetí den naší školy v přírodě jsme uspořádali celodenní výlet. Začali jsme výstupem na rozhlednu Štěpánku poblíž Kořenova a pokračovali jsme do muzea Járy Cimrmana v Příchovicích. Odtud jsme to vzali z kopce rovnou do Tanvaldu. Sice jsme párkrát zabloudili, ale aspoň jsme měli čas si zahrát pavouka či partyzány.
Čtvrteční den se nesl v duchu adrenalinu, výšek a překonávání sebe
sama. Dopoledne jsme se vyvezli lanovkou na Čertovu horu, abychom mohli cestou
dolů obdivovat skokanské můstky. Po krátkém odpočinku a brzkém obědě
jsme spěchali do lanového centra a na bobovou dráhu. Klobouk dolů, protože
opravdu všichni (až na mě) se prodrali na lanech korunami stromů až do
cíle a to včetně paní asistentky! Bobová dráha po výkonech v lanovém
centru už pak byla jen takovou třešničkou na dortu.
Závěrečný kvíz prověřil, jak moc si sedmáci pamatují místní
zajímavosti a rostliny. S jazykolamy se většina poprala velmi statečně,
ale aspoň bylo o zábavu postaráno :-).
Poslední den jsme po snídani vyhodnotili úklid pokojů a rozdali jsme diplomy družstvům i jednotlivcům a po poledni jsme už byli zpátky u školy. Ačkoli jsme přijeli všichni unavení, troufám si říct, že si sedmáci včetně nás s paní asistentkou Luckou Kovaříkovou pobyt velmi užili a nasmáli se během něj. Kdoví, třeba zase někam pojedeme i příští rok :-).
Petra Voráčková, učitelka přírodopisu