Jak číst ve výsledcích dotazníkového šetření?

23. 4. 2017

Orientovat se ve výsledcích dotazníkového šetření není úplně jednoduché a při letmém prohlédnutí mohou být výstupy zkresleny. Co všechno je potřeba při čtení grafů brát v úvahu? Jaké výsledky jsou pro nás alarmující a kdy ještě můžeme být v klidu? Kolik vyplněných dotazníků je pro nás dost a kdy se trápit tím, že se nám jich vrátilo málo? Můžeme výsledky dotazníku zobecnit a považovat je za názor celé skupiny? Aby byla zpětná vazba co nejrelevantnější, je potřeba brát v úvahu mnoho faktorů. Některé z nich jsou popsány níže…

Při porovnávání odpovědí našich žáků a rodičů s odpověďmi žáků a rodičů z jiných škol určitě hraje roli velikost nebo třeba typ školy (soukromá, sportovní, církevní), protože každá z nich má svá specifika, která se více či méně odlišují od státních škol.

Při vyhodnocování dotazníků se sledovala četnost jednotlivých odpovědí, která poukazovala na skutečnost, jak moc se respondenti ve svých jednotlivých odpovědích shodují a nakolik se liší.

Při hodnocení výsledků dotazníků se sleduje třeba návratnost dotazníků. Uvádí se, že návratnost dotazníků od anonymních, neangažovaných, náhodně oslovených respondentů se očekává v rozmezí 5–10 %, zatímco u „stálých zákazníků“, za které můžeme považovat rodiče našich žáků, se očekává návratnost 50%. V našem případě byla návratnost dotazníků rodičů téměř 60%. Přestože nás v první chvíli trošku mrzelo, že 40 % rodičů naši prosbu o vyplnění dotazníku nevyslechlo a zpětnou vazbu nám neposkytlo, statisticky máme k dispozici vzorek slušný…
A co vypovídají jejich odpovědi? Jak by se odpovědi změnily, kdyby odpovídali i ti rodiče, kteří dotazník neodevzdali? Většinou platí, že dotazníky vyplňují buď hodně nespokojení rodiče, nebo naopak ti, kteří si školy váží a jsou si vědomi jejích kvalit. Pak sem ještě určitě patří i pár těch, kteří nemají vyhraněný názor a dotazník vyplnili zkrátka proto, že jsme je o to požádali. Předpokládejme tedy, že těch 40 % rodičů, kteří se vyplněním dotazníku nezabývalo, má postoj ke škole více méně neutrální a jejich odpovědi by jen trošku „naředily“ výsledky, ale významně je neposunuly ani k jedné, ani k druhé straně.

A co třeba procentuální odchylky u jednotlivých odpovědí? Je např. 10% rozdíl v odpovědích závažný nebo je to rozdíl nepodstatný? Pro odpověď je potřeba uvědomit si celkový počet odpovědí, které byly k dispozici. Vycházíme-li ze 100 odpovědí, je odchylka 10 % statisticky nevýznamná. Při 400 odpovědích se za statisticky nevýznamnou považuje odchylka 5%. Při 1600 odpovědích by odchylka 10 % byla podstatná, protože za statisticky nevýznamnou se při tomto počtu odpovědí považuje odchylka 2,5%…
Do takových čísel jsme se ale nedostali. V případě, že byly otázky shodné pro všechny dotazované, společnost SCIO při vyhodnocování odpovědí tedy vycházela ze 420 odpovědí, které měla k dispozici. V případě vyhodnocování odpovědí rodičů, resp. žáků 1. stupně, bylo k dispozici necelých 200 odpovědí, v případě žáků 2. stupně to bylo méně než 100 odpovědí a v případě pedagogů to bylo přesně 20 dotazníků. Jinými slovy: 5 % u odpovědí pedagogů, to je odpověď jednoho pedagoga, zatímco 5 % u odpovědí rodičů představuje názor 20 dotázaných.

Je potřeba mít na mysli také skutečnost, že odpovědi respondentů mohou být ovlivněny i okamžitým rozpoložením. Pokud dítě přineslo ze školy v ten den pochvalu za práci v hodině a navíc jedničku z diktátu, budu asi jako rodič podvědomě hodnotit školu shovívavěji, než bych ji hodnotila po podpisu žákovské knížky s čerstvou pětkou a poznámkou za chování. To se moje rozčilení ze situace s velkou pravděpodobností v tu chvíli přenese alespoň částečně na instituci, která za okamžité zvýšení mého tlaku „nese zodpovědnost“ :)

Jitka Krůtová, ředitelka školy