>

Máme výsledky dotazníkového šetření

23. 4. 2017

Na konci kalendářního roku 2016 jsme si nechali „zmapovat“ naši školu. Prostřednictvím dotazníků Mapa školy od společnosti SCIO jsme zjišťovali klima školy – naše silné stránky, ale i slabší místa, a tedy prostor ke zlepšení. Dotazníky byly upravené pro všechny cílové skupiny. Jiné byly pro žáky prvního stupně, jiné pro žáky druhého stupně, pro rodiče, pro pedagogy a jiné pro ostatní zaměstnance školy. Dotazníky bylo možné vyplňovat v tištěné podobě nebo elektronicky. Šetření bylo anonymní, pouze u žáků a rodičů se evidoval ročník, který dítě navštěvuje, aby zpětná vazba měla pro vedení školy vypovídající hodnotu.

Jak byly odpovědi zpracovány?

Odpovědi našich žáků/rodičů/za­městnanců byly převedeny do tabulek nebo sloupcových grafů a většina z nich pak byla následně porovnávána s odpověďmi respondentů ze sedmdesáti dalších českých škol, které se testování zúčastnily. Materiál, který jsme od společnosti SCIO dostali, má více než 150 stran a je poměrně komplikované se v něm orientovat. Závěrečná zpráva má dvě části: část pro školu je velmi rozsáhlá a orientace v ní je dost komplikovaná, uživatelsky mnohem přehlednější je dvoustránkový výstup pro rodiče (viz zelené tlačítko níže), do kterého společnost SCIO shrnula a graficky zpracovala výstupy, které považuje za nejdůležitější. Jak se ve výsledcích orientovat?…

Vybíráme z výsledků zpráva pro rodiče

Cíle školy
Překvapil nás rozdíl v odpovědích žáků, rodičů a pedagogů na otázku, jaké jsou cíle školy. Na základě mínění veřejnosti (viz různé články v novinách i na internetu) jsme očekávali, že pedagogové budou klást důraz na výkon, zatímco rodiče a žáci na jiné aspekty. Výsledky byly ale jiné. Ve shrnutí pro rodiče je uvedeno šest nejpreferovanějších cílů ze čtrnácti, které byly na výběr, a u každého je uvedeno procentuální zastoupení preferencí. Níže uvádíme stejné výsledky z jiného úhlu pohledu, tedy první tři v každé kategorii.

Nejdůležitější cíle školy z pohledu rodičů:
1) získat maximum znalostí a vědomostí – cca 60 %
2) spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi – cca 55 %
3) vyhledávat a zpracovávat informace – cca 35 %

Nejdůležitější cíle školy z pohledu žáků 2. stupně:
1) získat maximum znalostí a vědomostí – cca 60 %
2) spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi – cca 43 %
3) dobře se připravit na přijímací zkoušky – cca 42 %

Nejdůležitější cíle školy z pohledu učitelů:
1) spolupracovat v kolektivu, vycházet a jednat s lidmi – cca 65 %
2) vyhledávat a zpracovávat informace – cca 60 %
3) samostatně řešit problémy – cca 40 %

Spokojenost se školou
Rodiče měli hodnotit celkovou spokojenost se školou. U rodičů žáků jedné ze tříd jsme zaznamenali negativní odpovědi. Menší míra spokojenosti se v této třídě projevila i v odpovědích žáků na otázku: „Jsi rád/a, že můžeš chodit právě do této školy?“ Víme o problému a zabýváme se jím. Tušíme příčiny a přemýšlíme, jaké máme možnosti tuto situaci vyřešit nebo aspoň vylepšit… Udělalo nám velkou radost, že celkové výsledky spokojenosti rodičů s naší školou byly nadprůměrně pozitivní, a to i přesto, že v jedné ze tříd tomu tak nebylo.

Nejoblíbenější předměty a důvěra k pedagogům
Žáci např. odpovídali na otázku, které předměty patří mezi jejich nejoblíbenější a které mezi nejméně oblíbené. Není to jen o obsahu učiva. V odpovědích na tyto otázky vidíme více, protože někdy tuto oblibu může v obou směrech ovlivnit chování a přístup učitele, jeho nadměrná náročnost nebo naopak přílišná benevolence, stavba hodiny a další okolnosti. Děti dále vyjadřovaly svou důvěru k jednotlivým učitelům a i tady je to především o osobnosti učitele, nejčastěji toho třídního.

Bezpečné prostředí ve škole
Děti hodnotily také bezpečné prostředí v naší škole. Přestože jsme přesvědčeni (z vlastních zkušeností i dle mínění externích lektorů, se kterými naše škola spolupracuje), že vztahy mezi žáky naší školy jsou ve srovnání se školami v centru města mnohem lepší, v dotazníku přiznalo dost žáků naší školy, že mají nedobrou zkušenost s chováním některých spolužáků. I to je pro nás důležitá informace. Musíme bedlivě sledovat chování dětí k sobě navzájem a razantně zasáhnout, když se chování přehoupne z kategorie „nepěkné“ do kategorie „šikana“. Mimochodem – toto slovo dnes používají nejen děti, ale i široká veřejnost mnohem častěji, než je zdrávo. Šikanou se dnes nazývá i jednorázová situace, kdy provokatér dostane od provokovaného „za vyučenou“. Přestože takové jednání neschvalujeme, je běžnou součástí vývoje dětí. Pro ujasnění pojmů uvádím, že za šikanu se považuje opakované fyzické i psychické omezování nebo týrání slabšího jedince v kolektivu, ale šikanou není pošťuchování a provokování, které je, bylo a vždycky bude mezi dětmi běžné, protože tak si děti celkem přirozeně budují svou pozici v kolektivu. Pravda je, že hranice mezi šikanou a pošťuchováním je někdy velmi nezřetelná nebo se běžné pošťuchování v šikanu může změnit. Jsme si toho vědomi a snažíme se šikaně předcházet, případně ji důrazně řešit v jejím prvním stádiu.

Co říci závěrem?

Kdo se do podobného zjišťování názorů svých „klientů“ pouští, má zcela jistě nějaké očekávání. I my jsme měli. Domníváme se, že známe své silné stránky a jsme si vědomi i těch slabších. Byli jsme ale zvědavi, jestli nežijeme v nějaké iluzi odtrženi od reality. Chtěli jsme si ověřit, jak naši školu a její klima vidíme nejen my samotní, její zaměstnanci, ale především naši žáci a jejich rodiče.

Výsledky jsou pro nás velmi přínosné. Všímáme si odchylek od průměru, když jsou odpovědi našich žáků/rodičů/za­městnanců porovnávány s jinými školami. Odpovědi, kde je odchylka v plusových hodnotách, nás těší. Nad odpověďmi, které se od průměru dostávají do mínusových hodnot, hodně přemýšlíme. Snažíme se zjistit, jestli můžeme pro zlepšení tohoto skóre něco udělat. Některé výsledky mohou být zkresleny některým z výše uvedených faktorů (viz tipy u odstavce Jak byly odpovědi zpracovány?), a tak je potřeba je vnímat. Některé věci můžeme změnit, protože víme, že všichni máme rezervy. Jsou ale věci, které změnit nemůžeme – některé proto, že k tomu nejsou vhodné podmínky, jiné proto, že jsme přesvědčeni, že stávající řešení je správné. V tomto případě tedy musíme svůj postoj lépe vysvětlovat a odůvodňovat.

Děkujeme žákům a především všem rodičům, kteří se do dotazníkového šetření zapojili a podělili se s námi o svůj názor na naši školu. Poskytli nám tímto způsobem důležitou zpětnou vazbu a tím nám pomohli „nastavit zrcadlo“.

Výsledky Mapy školy, jak se toto šetření jmenuje, vnímáme v širších souvislostech. Z pozitivního hodnocení nezpychneme a z negativního hodnocení se nehroutíme. Jsme realisté a víme, že ne všichni budou spokojeni, protože: Není na světě člověk ten, který by se zalíbil lidem všem a stejné to bude i s organizací – žádná nemůže být všem po chuti. Snažíme se ale pracovat v rámci svých možností tak, aby to vyhovovalo většině. Toto dotazníkové šetření nám v tom pomáhá.

Jitka Krůtová, ředitelka školy